Subject:          Zkaza ci pokrok?
Date:             Mon, 3 Mar 1997 18:22:13 +0100
From:             "Lindor" <xVojM08@vse.cz>
To:               Multiple recipients of list <sci-fi@pub.vse.cz>

    Zdravim.

    Motto: "Omezeni rustu motivuji, nebo rozvraci."
    
    Jak zacit? Tezka volba. Snad pripomenutim nekolika udalosti z dnu 
nedavnych. Rada z Vas bezpochyby tusi, cim se hodlam zaobirat v 
nasledujicim textu. Je zvlastni, kolik lidskych emoci dokazala 
rozbourit, kolik plamennych diskusi vyvolat a kolik zkazydsticich 
rozsudku katalyzovat jedina udalost. Mluvim o cinu (uspechu ci 
dlazdeni cesty do pekel?) vytvoreni jedince druhu na zaklade jeho 
vlastni geneticke informace, tj. klonovani. (Povsimnete si, ze 
nepouzivam souslovi 'noveho jedince' ani 'stejneho jedince'.)

    Tato udalost je vyznamna a dulezita. Nejen z pohledu rozsierni 
znalosti genetickeho inzenyrstvi, ale i z pozic etiky, moralky a 
vseho toho vzneseneho, cim se clovek odiva, hovori-li vznesenymi 
slovy o poslani a limitech vedy. Uvedu par postrehu, nad nimiz bych 
rad rozpoutal debatu a vymenu nazoru, zkusenosti, ocekavani, apod.

    OBLAST NULTA: samotny pojem klonovani. V temer vsech analyzach 
jsem se zatim setkal s pojetim klonovani jako 'vytvoreni identickeho 
duplikatu puvodniho jedince'. S cimz nesouhlasim. Klonovani chapu 
jako proces, kdy vznika novy jedinec na bazi jiz existujici geneticke 
informace (tj. DNA). A to je podstatny rozdil. Nebot nejen samotna 
geneticka informace se podili na utvareni jedince druhu. Dovoluji si 
polozit hypotezu, ze s rostouci slozitosti druhu (tj. pri pochodu 
podel Darwinovy stupnice vzhuru), klesa vyznam geneticke informace. 
Jakou vahou a jak vyznamne se podili gen. informace na vyvoji jedince 
(ze zarodku v dospeleho), se obavam, je zatim nadsazena otazka. Nevim, 
zda dnesni veda dokaze odpovedet na podobne otazky. Presto zaver IMHO 
je takovy: i kdyby byl klonovan lidsky jedinec, klon a jedinec se 
budou lisit explicitne a podstatne.

    OBLAST PRVNI: da se ocekavat v dohledne dobe (desitky let, tj. 
tak abychom se toho dozili :-)) klonovani vyssiho organismu, nerku-li 
cloveka? Bezpochyby bude do jiste miry zaviset na podminkach a 
vstricnosti vyzkumu v teto oblasti, ale domnivam se, ze toto neni 
podstatne a nebude rozhodujici. Nedojde-li k vynoreni se fatalnich 
negativnich okolnosti tykajicich se klonovani (jako napr. ze 
klonovani zvysuje pravdepodobnost napadeni jedincem rakoviny o 50%), 
klonovani se bude rozvijet, a to nezavisle na tom, jaky (negativni) 
postoj k tomu zaujmou libovolne instituce. Geneticke inzenyrstvi ma 
pred sebou obrovsky rozmach. Zaver: v 21. stoleti dojde k duplicite 
DNA i u vyssich savcu. Nebohe opicky budou nepochybne prvni v rade.

    OBLAST DRUHA; souboj pokrok vs. zkaza. Ve ctvrtecni MF Dnes ze 
dne 27/02/97 se objevuji dva clanky. _Politici chteji geneticke 
manipulace omezit zakonem_ [1] a _Skeptikove varuji, ze bude obtizne 
zabranit pokusum klonovat cloveka_ [2]. V obou clancich je citovana 
cela rada vyznamnych osobnosti s jedinym zamerem: vyvolat premitani, 
co je lepsi, zda vedet vice a mozna pustit dabla z retezu ci radeji v 
duchu bozich prikazani a pametlivi Cernobylu se tzv. nerouhat. Na to 
mam jedinou odpoved: regulace klonovani je mozna (napriklad tak jak 
je regulovan obchod s transplantovanymi organy, obchod se zbranemi, 
atomovy vyzkum, apod.), musi vsak mit svoje hranice. Lidska touha po 
poznani tajemneho, jeho kreativita a imagince jsou nejvetsimi 
zbranemi lidskeho druhu v preziti. A podle pravidel systemove teorie 
'zvitezi' jen system otevreny, ktery bude proti entropii bojovat 
rozvijejici se usporadanosti misto zakonzervovane pomalu do chaosu se 
menici staticke stability. Zaver: pokrok a vyvoj se prosadi sam, tak 
jako si reka hloubi sve koryto.

    OBLAST TRETI: moralka a Buh. Uznavam, ze zde to ateista jako ja 
ma jednoduche. (pojmem ateista rozumim, ze se necitim byt svazovan 
Bibli, jakkoliv nektere z nich mohu schvalovat a podporovat) Ano, 
povazuji za eticke klonovat. Eticke, je-li ucelne. Do jiste miry mam 
spojeno slovo eticke se slovem korektni a ucelne. Nicmene to 
neznamena, ze napriklad klonovani jedincu za ucelem rozsirit rady 
armady budu povazovat za spravne. Tady zkratka nastupuje osobni 
hodnotovy system, ktery se misty slucuje s normami spolecnosti, misty 
ne. Eticke tehdy, je-li klon povazovan za rovnopravneho a noveho 
jedince, tj. jako kdyby vzniknul prirozenou cestou. Eticke tehdy, 
neni-li klon zatizen zadnymi zavazky plynoucimi z jeho klonovani.
Tak jak clovek postupne pouziva celou radu nastroju misto vlastnich 
nedokonalych, danych od prirody, chapu klonovani jako zpusob 
dokonalejsiho (bude-li v kvalite rovnocenny prirozenemu zpusobu 
rozmnozovani) zajisteni budoucnosti druhu.

    V souvislosti s clankem [1] byl uverejnen i nazor Jaroslava Olsi, 
jr. (ktery se buhviproc v tisku objevil jako Olse :-))), ktery (tak, 
jak z uverejnene citace plyne) se stavi silne PROTI. Nesouhlasim s 
nim. Ale nechci to vice rozpitvavat, nevim jak to Olsa myslel, ani 
jaky kontext obchazel uverejneny nazor. 

    Ocekavam reakce vsech, jimz neni lhostejny osud jejich 
budouciho klona ;-)).    
    
    
----------------------------------------------------------------------
 Martin VOJNAR alias "Lindor, the Replicant"
 E-mail address: xVojM08@vse.cz
 ------------------------------   
 TYRRELL: "The light that burns twice as bright burns half as long... 
          ...and you have burned so very, very brightly, Roy."
----------------------------------------------------------------------