Sisyfovské úsilí? (recenze)
V nakladatelství Academia vyšla nedávno (1998) pozoruhodná knížka s názvem „Věda kontra iracionalita“. Vede čtenáře ke skeptickému postoji k rozmanitým pseudovědám, které jsou běžně propagovány sdělovacími prostředky a jako věrohodné si je osvojuje široká veřejnost. Nezřídka se k nim hlásí významné osobnosti a ojediněle se dokonce stává, že pseudověda proniká do samotné vědy.
Publikace s takovým námětem je vzácností. Poskytuje orientaci
zejména těm, kteří jsou ochotni domýšlet důsledky přehlížení či odmítání
kritického myšlení „postmoderní“ společností. Může povzbudit ty, kteří
cítí potřebu tomuto tlaku čelit - třeba jen ve vlastní mysli, což není
tak málo.
Knížka je sborníkem třinácti vybraných přednášek
z medicíny, fyziky a astronomie pořádaných společností Sisyfos - Český
klub skeptiků a Akademií věd ČR v létech 1995-96. Veřejně je
proslovili prof. Jiří Heřt, zesnulý prof. Vladimír Vanýsek, doc. Luděk
Pekárek, RNDr. Jiří Grygar a další naši uznávaní odborníci. (Před vydáním
bylo leccos upraveno, aktualizováno.)
Sborník je rozdělen na dvě části. První část se zabývá
kritikami astrologie, mýtů o škodlivosti elektromagnetizmu a kritikou ufologie
či spíše ufománie. Druhá, obsažnější část, je věnována skeptickému pohledu
na alternativní medicínu - akupunkturu, homeopatii, clusterovou medicínu
a na přístupy spojené s parapsychologií (resp. psychotronikou). Závěrečné
stati jsou o sugesci a placebu v medicíně.
Některé pseudovědecké praktiky mohou působit dojmem naivní
neškodnosti - vždyť „pouze“ degradují lidský rozum. A co je vlastně „skeptikům“
do toho zda se svobodný občan řídí rozumem či citem? Lze namítnout: je
neinformovaný či spíše desinformovaný občan svobodný?
Jindy je škodlivost pseudovědy evidentní. Z přednášky
doc. Luďka Pekárka se dozvídáme o panice vyvolané svého času v USA sdělovacími
prostředky na podnět neodpovědných epidemiologů. V široké veřejnosti byl
vyvolán strach z údajně škodlivého pobytu v blízkosti elektrického vedení.
Opatření proti neexistujícímu nebezpečí si tehdy vyžádala okolo 23 miliard
dolarů.
Hazardem se zdravím či dokonce životem může být nekritická
důvěra lidí v alternativní medicínu. Rovněž zde přijde pseudověda na pěkné
peníze. MUDr. Jan Hnízdil kupř. uvádí ve své stati částku přes 6 tisíc
Kč jako poplatek pacientky za jeden měsíc léčby roztroušené sklereózy clusterovou
medicínou. Objektivně zřejmě neúčinná, iracionální „léčba“ tu měla trvat
celý rok - tj. alespoň polovinu doby, po kterou se choroba vyvíjela.
Zajímavý je případ homeopatie. Akceptují ji tisíce lékařů
i pacientů, vyučuje se na některých fakultách, homeopatické léky se běžně
prodávají v lékárnách. Přesto má předseda Sisyfa prof. Heřt (a není sám)
vážné důvody k jejímu odmítnutí. Ve své přednášce dokládá, že homeopatie
vychází z iracionálních předpokladů, její principy jsou zcela chybné, je
zcela neúčinná a pro netypický filozofický přístup nepřijatelná pro vědeckou
medicínu. Dost pochybuji o tom, zda je tato jednoznačná a fundovaná kritika
homeopatie všeobecně známa. (Zájemcům o podrobnosti lze doporučit knihu
J. Heřta a kol.: „Homeopatie“, nakl. Lidové noviny, 1997).
Vydání sborníku „Věda kontra iracionalita“ chápu jako
nepřímou odpověď šiřitelům zkreslených informací o společnosti Sisyfos
- ať jde o „poškozené“ šarlatány nebo postmoderní filosofy, podle nichž
je věda pouhým mýtem se stejným nárokem - nenárokem na pravdu jako jiné
mýty.
Společnost Sisyfos - Český klub skeptiků je nepočetné
občanské sdružení (dnes má asi 300 členů - vědců, lékařů, publicistů, učitelů
...) ustavené v roce 1995. "Sisyfové" si dali za úkol šířit nezkreslené
informace o stavu vědy a společnosti a pomáhat chránit spotřebitele před
podvodnou nabídkou služeb, prostředků nebo přístrojů údajně fungujících
na neprokázaných principech. (Stranou zájmu společnosti se ponechávají
otázky náboženské nebo politické.)
Veřejnost má nyní možnost posoudit jak "sisyfové" daný
úkol plní. Obsah sborníku ukazuje, že neberou vědu dogmaticky, že uznávají
její vývoj a dovedou ji i kritizovat - vytýkají kupř. vědecké medicíně,
že nedostatečně využívá účinků sugesce. Seznamují veřejnost především s
vědeckou metodou poznávání. V ní totiž spočívá dostatečně ostré rozhraní
mezi vědou a pseudovědami. Čtenář pochopí, proč kriticky založení vědci
nemohou brát vážně jasnovidectví nebo mystické akauzální souvislosti. Dosud
totiž nebyly k vysvětlování přírody nebo člověka nutné. Jejich realita
nebyla prokázána přes více než stoletou úpornou snahu romantických příznivců.
Vydaným sborníkem není daná tématika vyčerpána, spíše
je jenom poodhalena. Cyklus veřejných přednášek
„Věda kontra iracionalita“ (započatý z iniciativy předsedy Akademie věd
prof. Rudolfa Zahradníka v roce 1995) probíhá kontinuálně dosud - zpravidla
každý třetí čtvrtek v měsící od 17. hodin v budově Akademie věd v Praze
na Národní třídě. Lze jedině doporučit tištěné vydávání
dalších přednášek Sisyfa. Jsem přesvědčen, že práce s tím spojená by nebyla
zcela sisyfovská.