Je nebo není metoda EAV biofyzikálně podložena?

Je nebo není metoda EAV biofyzikálně podložena?

Odpovědi Milana Zkoutajana

(Moravská Třebová)

Vážený pane docente,

Tímto reaguji na Vaši oponentury uveřejněnou v edici Occamova břitva.

Nejdříve se pokusím Vám odpovědět na položené otázky :

1. Napětím v akupunkturním bodě se míní elektrické napětí sejmuté v bodě elektronickým voltmetrem s vnitřním odporem minim. 1 Mohm .

2. Dvouvrstvou dipólovou matricí se rozumí část buněčné membrány.

3. Nevím co znám o generování potenciálového gradientu na membráně. Jsem však spoluautorem foto-magneto-stimulátoru chráněného průmyslovým vzorem, který úspěšně řeší problém obecně označovaný jako syndrom diabetické nohy. Fotomagnetostimulátor resp. jeho princip je založen na kvantovém výkladu potenciálového gradientu. Vzhledem k tomu, že přístroj je v terapii velmi úspěšný, domnívám se, že o potenciálovém gradientu na buněčné membráně něco vím.

4. S předchozím má mechanismus sodíko - draslíkové pumpy společný výklad tzv. dynamické kvantové rovnováhy mezi intra a extracelulárním prostředím.

5. Otázka je nepřesně položena.

6. Porucha vrátkového mechanismu je příčinou vzniku rakoviny nebo diabetes mellitus typ II

7. Akupunkturní dráha není koaxiální kabel, trajektorie excitace energetických kvant. Jako koaxiální kabel (resp. naznačuje vlastnosti koaxiálního kabelu) pouze v době života. Po smrti je nesmysl trajektorii hledat.

8. Špatně položená otázka. Chemická energie není schopna čelit náboji na membránovém dipólu. Je třeba brát v úvahu časovou konstantu tau.

9. S otázkou č. 8 souvisí termín depolarizace. Náboj na dipólu se musí snížit na jednu třetinu.

10. Membránové dipóly rotují. Úvahy o výměně energetických kvant se neocitají jaksi ve vzduchu jak tvrdíte. Ve vzduchu se bohužel ocitají Vaše vědomosti o mechanismu kooperativních jevů , organizace biologických systémů. Tento mechanismus dobře objasnil Frohlich svojí teorií v různých vědeckých dílech zveřejněnou. Z této teorie uvádím : Typickým rysem biologických makromolekul a struktur jsou významné polární a polarizační vlastnosti doprovázené polarizačními vlnami generující elektromagnetické pole, které může na velkou vzdálenost zprostředkovat interakce s náboji a jinými molekulami či strukturami. Dále pak teorie obsahuje popis proč jmenované struktury mají vlastnosti nelineárních systému. Obecnou vlastností nelineárních systémů je spektrální transformace mezi různými složkami frekvenčního spektra. Toto je vědcem doloženo matematicky. Tím částečně se otvírá problém elektromagnetického pole generovaného člověkem. Když celou situaci značně zjednoduším, mohu říci následující teorém : Každý energetický transfer zanechává frekvenční stopu v elektromagnetickém poli generované živým člověkem. Pokud tomu nevěříte, stačí se připojit elektrodou, kterou držíte v pravé ruce k spektrálnímu analyzátoru nebo digitálnímu osciloskopu. Pokud máte dostatečně kvalitní zesilovač na vstupu - spektrální analýza potvrdí vše co bylo řečeno. Je třeba upozornit, že tělový signál může být zatížen šumem. Potom je nutné postupovat dle směrnic analýzy signálu zatížené šumem. Vaše informace o nemožnosti kontroly homeopatického léku není zcela pravdivá. Magnetický impulsem o indukci min. 2,5 Tesla v trvání 40 - 80 fs a prodlevě přibližně 0,1 ps bude homeopatický lék emitovat modulované signály sinusového tvaru s vlnovou délkou 18 - 52 um. Z uvedeného vyplývá, že je možné na dobu nejméně 5 ps vyvolat v homeopatickém léku koherentní kmity jader jejichž analýzou lze rozeznat ředění i druh. Zároveň Vám takové měření podá důkaz , že kmity vykazují elektromagnetickou emisi. Určitý problém v pokusu je generátor magnetického impulsu, neboť k vytvoření požadované indukce jsou potřeba vysoké proudy a vysoké napětí. Podobného systému se mimo jiné využívá o moderních EMG přístrojů. Magnetický impuls vytvoří destabilizaci neuronů a speciální zařízení pak měří dobu potřebnou k navrácení do původního stavu. Dostáváte tak relativně jednoduchou cestou informace o různých zpožděních. K Vaši otázce o vzdělání a praktických zkušenostech Vám sděluji, že toto považuji za soukromí, které Vám nemusím sdělovat. Na závěr Vám poskytnu také jedno doporučení. Výzkum mechanismů kooperace je nový včetně Frohlichovy teorie. Tento výzkum je obecně uznávaný. Zkuste se s ním seznámit. Třeba pochopíte jak léčí doktor Jonáš.

S pozdravem Milan Zkoutajan

Odpovědi na odpovědi p. Zkoutajana (V. Mornstein)
(kurzívy - p. Zkoutajan)

1. Napětím v akupunkturním bodě se míní elektrické napětí sejmuté v bodě elektronickým voltmetrem s vnitřním odporem minim. 1 Mohm .
Může být, přimlouval bych se dokonce ze vnitřní odpor měřidla řádově vyšší, ale mohlo by být zajímavé vědět, proti kterému referenčnímu bodu se toto napětí měří a jak je definována plocha kontaktu měřicí elektrody, případně jeho reprodukovatelnost vůbec. Kontaktní plocha by měla hrát při měření svou úlohu, například vlivem polarizace povrchu elektrody.
2. Dvouvrstvou dipólovou matricí se rozumí část buněčné membrány.
Budiž. Musím se jen trochu podivit nad zbytečným zaváděním nového a poněkud matoucího názvosloví tam kde, vystačíme s termíny jako biologická membrána, elektrická dvojvrstva apod.
3. Nevím, co znám o generování potenciálového gradientu na membráně. Jsem však spoluautorem foto-magneto-stimulátoru chráněného průmyslovým vzorem, který úspěšně řeší problém obecně označovaný jako syndrom diabetické nohy. Fotomagnetostimulátor resp. jeho princip je založen na kvantovém výkladu potenciálového gradientu. Vzhledem k tomu, že přístroj je v terapii velmi úspěšný, domnívám se, že o potenciálovém gradientu na buněčné membráně něco vím.
Na úspěšnost Vašeho přístroje se mohu zeptat diabetologů, avšak nelze míchat věci dohromady. Ostatně já jsem zase spoluatorem učebnice, ve které je geneze klidového i akčního potenciálu vysvětlována studentům na základě představ rovnovážné (Nernstova rovnice, Donnanova rovnováha) nebo nerovnovážné termodynamiky (Goldmanova rovnice). Tyto výklady vzniku membránového potenciálu jsem pochopitelně nevymyslel, nýbrž převzal od mnohem chytřejších lidí než jsem já. Mám vážné pochybnosti o tom, že by oddělení záporného a kladného náboje v podobě oblaku iontů na protilehlých stranách membrány mohlo být efektivně popisováno např. jako dipólová matrice. V této představě je alespoň pro mě implicitně obsažena představa tuhého elektrického dipólu schopného např. rotace a to není ve shodě s realitou.
4. S předchozím má mechanismus sodíko - draslíkové pumpy společný výklad tzv. dynamické kvantové rovnováhy mezi intra a extracelulárním prostředím.
To je velmi obecná a v podstatě nic neříkající formulace. Iontová pumpa vytváří iontovou nerovnováhu a lze ji chápat jako součást nerovnovážného modelu membránových elektrických procesů. Od iontových kanálů, jejichž chemické nebo elektrické vrátkování je podmínkou vzniku akčního potenciálu, je fyzicky oddělena. Jedná se o různé a různě fungující bílkovinné komplexy.
5. Otázka je nepřesně položena.
Zde je citát textu p. Zkoutajana: V literatuře i na odborných seminářích tvrdíme, že obecně každá buňka je schopná vytvářet akční potenciál, pokud sodíkové ionty protékají z mezibuněčného prostředí do buněčného a na druhé straně draslíkové ionty tečou v opačném směru. Moje otázka zněla “Kde se tvrdí, že obecně každá buňka je schopna vytvářet akční potenciál?” Dovolím si tedy zdůraznit slova obecně každá buňka, doplnit, že k tomuto toku dochází permanentně, tj. i za podmínek klidových, a dotázat se znovu.
6. Porucha vrátkového mechanismu je příčinou vzniku rakoviny nebo diabetes mellitus typ II
To jsou dosti silná slova a zcela určitě v obou případech nepřesná. Rakovina má přinejmenším mnoho jiných, např. genetických příčin a diabetes mellitus druhého typu není dán přímo poruchou činnosti sodíkových nebo draslíkových kanálů. Mám ale pocit, že do otázek patogeneze by se příliš neměl plést ani fyzik, ani biofyzik.
7. Akupunkturní dráha není koaxiální kabel, trajektorie excitace energetických kvant. Jako koaxiální kabel (resp. naznačuje vlastnosti koaxiálního kabelu) pouze v době života. Po smrti je nesmysl trajektorii hledat.
Proč by to měl být nesmysl. Liší-li se buňky oněch drah funkčně, měly by se něčím lišit i morfologicky, cytologicky nebo histochemicky. Ve všech ostatních případech tomu tak v našem těle je.
8. Špatně položená otázka. Chemická energie není schopna schopná čelit náboji na membránovém dipólu. Je třeba brát v úvahu časovou konstantu tau.
Asi je schopna, protože jinak bychom byli všichni mrtví. Byly by dobré se podívat do nějaké učebnice biochemie, biologie nebo biofyziky.
9. S otázkou č. 8 souvisí termín depolarizace. Náboj na dipólu se musí snížit na jednu třetinu.
Ta souvislost je jen velmi volná. Depolarizace není důsledkem činnosti iontových pump, podobně jako není příčinou pohybu auta nalití benzínu do nádrže, i když by se to tak mohlo někomu jevit. Obávám se, že nejde ani tak o změnu náboje, jako spíše o změnu napětí na membráně a ta vzniká nejen v důsledku změn rozložení náboje, ale i jako potenciál difuzní - viz Goldmanova rovnice. V této rovnici se nemění při vzniku akčního potenciálu koncentrace iontů, nýbrž propustnost membrány, representovaná koeficienty propustnosti pro jednotlivé ionty účastnící se procesu.
10. Membránové dipóly rotují.
Nerotují, protože nemohou, jedná-li se vlastně o iontový oblak. Co si jinak pod těmito dipóly vlastně máme představit? Okrsky membrány? Integrální membránové bílkoviny? Nebo něco jiného?
Úvahy o výměně energetických kvant se neocitají jaksi ve vzduchu jak tvrdíte. Ve vzduchu se bohužel ocitají Vaše vědomosti o mechanismu kooperativních jevů , organizace biologických systémů. Tento mechanismus dobře objasnil Frohlich svojí teorií v různých vědeckých dílech zveřejněnou.
Frohlichova hypotéza není příliš akceptována ani fyziky, ani biofyziky, stačí nahlédnout do Čs. časopisu pro fyziku (citaci v případě potřeby doplním). Především jí chybí spolehlivá experimentální verifikace.
Vaše informace o nemožnosti kontroly homeopatického léku není zcela pravdivá. Magnetický impulsem o indukci min. 2,5 Tesla v trvání 40 - 80 fs a prodlevě přibližně 0,1 ps bude homeopatický lék emitovat modulované signály sinusového tvaru s vlnovou délkou 18 - 52 um.
Z uvedeného vyplývá, že je možné na dobu nejméně 5 ps vyvolat v homeopatickém léku koherentní kmity jader jejichž analýzou lze rozeznat ředění i druh. Zároveň Vám takové měření podá důkaz , že kmity vykazují elektromagnetickou emisi.
To je tvrzení, které vyžaduje odkaz na příslušnou vědeckou práci a především je třeba dokázat, že to co v roztoku nemůže být fyzicky přítomno (tj. homeopatická účinná látka) může emitovat nějaké záření. Stejně tak je nutno vyloučit, že jde o případný signál tzv. sonochemických (kavitačních) produktů vznikajících při tzv. potencování léku. A jak je to s onou emisí bez budicích impulsů magnetického pole (?, nejde spíše o radiofrekvenční impulsy) aplikované na látku umístěnou v silném magnetickém poli)?
Podobného systému se mimo jiné využívá u moderních EMG přístrojů. Magnetický impuls vytvoří destabilizaci neuronů a speciální zařízení pak měří dobu potřebnou k navrácení do původního stavu. Dostáváte tak relativně jednoduchou cestou informace o různých zpožděních.
Hovoříte o elektromyografii? O neuronech nebo o axonech (neuritech) neuronů?
K Vaši otázce o vzdělání a praktických zkušenostech Vám sděluji, že toto považuji za soukromí, které Vám nemusím sdělovat.
To jistě nemusíte, ale já jsem se Vám prostřednictvím informací obsažených v mé www stránce představil a byla by na místě jistá reciprocita, zejména má-li tato naše polemika veřejný charakter. Jde i o usnadnění vzájemné komunikace, protože jinak budu diskutovat s člověkem, který v daných souvislostech např. má či nemá jisté znalosti z fyzikální chemie, biofyziky a pod.
Na závěr Vám poskytnu také jedno doporučení. Výzkum mechanismů kooperace je nový včetně Frohlichovy teorie. Tento výzkum je obecně uznávaný. Zkuste se s ním seznámit. Třeba pochopíte jak léčí doktor Jonáš.
O to se jistě mohu pokusit, ale obávám se, že moje dosavadní pochopení oněch léčebných metod tím nijak ovlivněno nebude, zejména pokud se týče homoepatie a jejích odrůd, včetně testování homeopatik a nosod. A to jsme si ještě neřekli nic o tzv. kinesiologii, která je v Institutu dr. Jonáše rovněž praktikována..

S pozdravem  V. Mornstein