Je nebo není
metoda EAV biofyzikálně podložena?
Poznámka editora:
Moderní šamani nepoužívají ke své produkci vždy jen osvědčených, starobylých
prostředků, jako muří nohy, svěcené škapulíře, kadidla apod.. Někteří na vás
při návštěvě zdánlivě normální ordinace mají připravené elektrody,
osciloskopy, složité měřící přístroje a počítače. Místo klasického
zaříkávání nad vámi budou mumlat cosi o solitonech, kvantových skocích,
frekvencích žaludku a o nových holistických paradigmatech, budou otáčet knoflíky a
pozorovat displeje. Budou vám ukazovat jakési tajemné a mlhavé grafy a člověk bude
žasnout nad jejich genialitou. Nebudou mít v očích ani stín pochyby o tom, co
dělají. Někdy je těžké poznat, že se nejedná o běžné lékaře, ale o
ELEKTROŠAMANY, kteří na vás aplikují cosi, co bylo možná pro jistý účel i
jakýmsi úřadem povoleno jako metoda neškodná, ale nikdy to nebylo kladně posouzeno
žádným adekvátním odborníkem ze základního výzkumu, nebylo podrobeno rozsáhlým
veřejným klinickým testům na spolehlivost (vzhledem k určité chorobě).
Jedině odborníci ze základního výzkumu mohou posoudit, zda jde o novou, seriozní
metodu nebo jen o plýtvání penězi. V tomto světle znovu vyvstává palčivý problém
nedostatečného ohodnocení pracovníků v základním výzkumu a špatného postavení
vědy u nás. Šetřit na něčem, co může daleko větší sumy peněz zachránit, je
neekonomické, ale v tomto případě může jít někdy i o zahrávání si se
zdravotním stavem pacientů. Šamanské kejkle vám někdy mohou pomoci placeboefektem od
dočasných potíží psychosomatického rázu, ale vážné chorobě vám čelit příliš
nepomohou.
Pavel Vachtl |
Je nebo není
metoda EAV biofyzikálně podložena?
Odpovědi Milana
Zkoutajana
(Moravská Třebová)
Vážený pane docente,
Tímto reaguji na Vaši oponentury uveřejněnou v edici Occamova
břitva.
Nejdříve se pokusím Vám odpovědět na položené otázky :
1. Napětím v akupunkturním bodě se míní elektrické napětí sejmuté v bodě
elektronickým voltmetrem s vnitřním odporem minim. 1 Mohm .
2. Dvouvrstvou dipólovou matricí se rozumí část buněčné membrány.
3. Nevím co znám o generování potenciálového gradientu na membráně. Jsem však
spoluautorem foto-magneto-stimulátoru chráněného průmyslovým vzorem, který
úspěšně řeší problém obecně označovaný jako syndrom diabetické nohy.
Fotomagnetostimulátor resp. jeho princip je založen na kvantovém výkladu
potenciálového gradientu. Vzhledem k tomu, že přístroj je v terapii velmi
úspěšný, domnívám se, že o potenciálovém gradientu na buněčné membráně něco
vím.
4. S předchozím má mechanismus sodíko - draslíkové pumpy společný výklad tzv.
dynamické kvantové rovnováhy mezi intra a extracelulárním prostředím.
5. Otázka je nepřesně položena.
6. Porucha vrátkového mechanismu je příčinou vzniku rakoviny nebo diabetes
mellitus typ II
7. Akupunkturní dráha není koaxiální kabel, trajektorie excitace energetických
kvant. Jako koaxiální kabel (resp. naznačuje vlastnosti koaxiálního kabelu) pouze v
době života. Po smrti je nesmysl trajektorii hledat.
8. Špatně položená otázka. Chemická energie není schopna čelit náboji na
membránovém dipólu. Je třeba brát v úvahu časovou konstantu tau.
9. S otázkou č. 8 souvisí termín depolarizace. Náboj na dipólu se musí snížit
na jednu třetinu.
10. Membránové dipóly rotují. Úvahy o výměně energetických kvant se neocitají
jaksi ve vzduchu jak tvrdíte. Ve vzduchu se bohužel ocitají Vaše vědomosti o
mechanismu kooperativních jevů , organizace biologických systémů. Tento mechanismus
dobře objasnil Frohlich svojí teorií v různých vědeckých dílech zveřejněnou. Z
této teorie uvádím : Typickým rysem biologických makromolekul a struktur jsou
významné polární a polarizační vlastnosti doprovázené polarizačními vlnami
generující elektromagnetické pole, které může na velkou vzdálenost zprostředkovat
interakce s náboji a jinými molekulami či strukturami. Dále pak teorie obsahuje popis
proč jmenované struktury mají vlastnosti nelineárních systému. Obecnou vlastností
nelineárních systémů je spektrální transformace mezi různými složkami
frekvenčního spektra. Toto je vědcem doloženo matematicky. Tím částečně se
otvírá problém elektromagnetického pole generovaného člověkem. Když celou situaci
značně zjednoduším, mohu říci následující teorém : Každý energetický transfer
zanechává frekvenční stopu v elektromagnetickém poli generované živým člověkem.
Pokud tomu nevěříte, stačí se připojit elektrodou, kterou držíte v pravé ruce k
spektrálnímu analyzátoru nebo digitálnímu osciloskopu. Pokud máte dostatečně
kvalitní zesilovač na vstupu - spektrální analýza potvrdí vše co bylo řečeno. Je
třeba upozornit, že tělový signál může být zatížen šumem. Potom je nutné
postupovat dle směrnic analýzy signálu zatížené šumem. Vaše informace o
nemožnosti kontroly homeopatického léku není zcela pravdivá. Magnetický impulsem o
indukci min. 2,5 Tesla v trvání 40 - 80 fs a prodlevě přibližně 0,1 ps bude
homeopatický lék emitovat modulované signály sinusového tvaru s vlnovou délkou 18 -
52 um. Z uvedeného vyplývá, že je možné na dobu nejméně 5 ps vyvolat v
homeopatickém léku koherentní kmity jader jejichž analýzou lze rozeznat ředění i
druh. Zároveň Vám takové měření podá důkaz , že kmity vykazují
elektromagnetickou emisi. Určitý problém v pokusu je generátor magnetického impulsu,
neboť k vytvoření požadované indukce jsou potřeba vysoké proudy a vysoké napětí.
Podobného systému se mimo jiné využívá o moderních EMG přístrojů. Magnetický
impuls vytvoří destabilizaci neuronů a speciální zařízení pak měří dobu
potřebnou k navrácení do původního stavu. Dostáváte tak relativně jednoduchou
cestou informace o různých zpožděních. K Vaši otázce o vzdělání a praktických
zkušenostech Vám sděluji, že toto považuji za soukromí, které Vám nemusím
sdělovat. Na závěr Vám poskytnu také jedno doporučení. Výzkum mechanismů
kooperace je nový včetně Frohlichovy teorie. Tento výzkum je obecně uznávaný.
Zkuste se s ním seznámit. Třeba pochopíte jak léčí doktor Jonáš.
S pozdravem Milan Zkoutajan
|
Odpovědi na odpovědi p.
Zkoutajana (V. Mornstein)
(kurzívy - p. Zkoutajan)
1. Napětím v akupunkturním bodě se míní elektrické
napětí sejmuté v bodě elektronickým voltmetrem s vnitřním odporem minim. 1 Mohm .
Může být, přimlouval bych se dokonce ze vnitřní odpor
měřidla řádově vyšší, ale mohlo by být zajímavé vědět, proti kterému
referenčnímu bodu se toto napětí měří a jak je definována plocha kontaktu
měřicí elektrody, případně jeho reprodukovatelnost vůbec. Kontaktní plocha by
měla hrát při měření svou úlohu, například vlivem polarizace povrchu elektrody.
2. Dvouvrstvou dipólovou matricí se rozumí část
buněčné membrány.
Budiž. Musím se jen trochu podivit nad zbytečným
zaváděním nového a poněkud matoucího názvosloví tam kde, vystačíme s termíny
jako biologická membrána, elektrická dvojvrstva apod.
3. Nevím, co znám o generování potenciálového
gradientu na membráně. Jsem však spoluautorem foto-magneto-stimulátoru chráněného
průmyslovým vzorem, který úspěšně řeší problém obecně označovaný jako
syndrom diabetické nohy. Fotomagnetostimulátor resp. jeho princip je založen na
kvantovém výkladu potenciálového gradientu. Vzhledem k tomu, že přístroj je v
terapii velmi úspěšný, domnívám se, že o potenciálovém gradientu na buněčné
membráně něco vím.
Na úspěšnost Vašeho přístroje se mohu zeptat
diabetologů, avšak nelze míchat věci dohromady. Ostatně já jsem zase spoluatorem
učebnice, ve které je geneze klidového i akčního potenciálu vysvětlována
studentům na základě představ rovnovážné (Nernstova rovnice, Donnanova rovnováha)
nebo nerovnovážné termodynamiky (Goldmanova rovnice). Tyto výklady vzniku
membránového potenciálu jsem pochopitelně nevymyslel, nýbrž převzal od mnohem
chytřejších lidí než jsem já. Mám vážné pochybnosti o tom, že by oddělení
záporného a kladného náboje v podobě oblaku iontů na protilehlých stranách
membrány mohlo být efektivně popisováno např. jako dipólová matrice. V této
představě je alespoň pro mě implicitně obsažena představa tuhého elektrického
dipólu schopného např. rotace a to není ve shodě s realitou.
4. S předchozím má mechanismus sodíko - draslíkové
pumpy společný výklad tzv. dynamické kvantové rovnováhy mezi intra a
extracelulárním prostředím.
To je velmi obecná a v podstatě nic neříkající
formulace. Iontová pumpa vytváří iontovou nerovnováhu a lze ji chápat jako součást
nerovnovážného modelu membránových elektrických procesů. Od iontových kanálů,
jejichž chemické nebo elektrické vrátkování je podmínkou vzniku akčního
potenciálu, je fyzicky oddělena. Jedná se o různé a různě fungující bílkovinné
komplexy.
5. Otázka je nepřesně položena.
Zde je citát textu p. Zkoutajana: V literatuře i na
odborných seminářích tvrdíme, že obecně každá buňka je schopná vytvářet
akční potenciál, pokud sodíkové ionty protékají z mezibuněčného prostředí do
buněčného a na druhé straně draslíkové ionty tečou v opačném směru. Moje
otázka zněla “Kde se tvrdí, že obecně každá buňka je schopna vytvářet akční
potenciál?” Dovolím si tedy zdůraznit slova obecně každá buňka,
doplnit, že k tomuto toku dochází permanentně, tj. i za podmínek klidových,
a dotázat se znovu.
6. Porucha vrátkového mechanismu je příčinou vzniku
rakoviny nebo diabetes mellitus typ II
To jsou dosti silná slova a zcela určitě v obou
případech nepřesná. Rakovina má přinejmenším mnoho jiných, např. genetických
příčin a diabetes mellitus druhého typu není dán přímo poruchou činnosti
sodíkových nebo draslíkových kanálů. Mám ale pocit, že do otázek patogeneze by se
příliš neměl plést ani fyzik, ani biofyzik.
7. Akupunkturní dráha není koaxiální kabel,
trajektorie excitace energetických kvant. Jako koaxiální kabel (resp. naznačuje
vlastnosti koaxiálního kabelu) pouze v době života. Po smrti je nesmysl trajektorii
hledat.
Proč by to měl být nesmysl. Liší-li se buňky oněch
drah funkčně, měly by se něčím lišit i morfologicky, cytologicky nebo
histochemicky. Ve všech ostatních případech tomu tak v našem těle je.
8. Špatně položená otázka. Chemická energie není
schopna schopná čelit náboji na membránovém dipólu. Je třeba brát v úvahu
časovou konstantu tau.
Asi je schopna, protože jinak bychom byli všichni mrtví.
Byly by dobré se podívat do nějaké učebnice biochemie, biologie nebo biofyziky.
9. S otázkou č. 8 souvisí termín depolarizace. Náboj
na dipólu se musí snížit na jednu třetinu.
Ta souvislost je jen velmi volná. Depolarizace není
důsledkem činnosti iontových pump, podobně jako není příčinou pohybu auta nalití
benzínu do nádrže, i když by se to tak mohlo někomu jevit. Obávám se, že nejde ani
tak o změnu náboje, jako spíše o změnu napětí na membráně a ta vzniká nejen v
důsledku změn rozložení náboje, ale i jako potenciál difuzní - viz Goldmanova
rovnice. V této rovnici se nemění při vzniku akčního potenciálu koncentrace iontů,
nýbrž propustnost membrány, representovaná koeficienty propustnosti
pro jednotlivé ionty účastnící se procesu.
10. Membránové dipóly rotují.
Nerotují, protože nemohou, jedná-li se vlastně o iontový
oblak. Co si jinak pod těmito dipóly vlastně máme představit? Okrsky membrány?
Integrální membránové bílkoviny? Nebo něco jiného?
Úvahy o výměně energetických kvant se neocitají
jaksi ve vzduchu jak tvrdíte. Ve vzduchu se bohužel ocitají Vaše vědomosti o
mechanismu kooperativních jevů , organizace biologických systémů. Tento mechanismus
dobře objasnil Frohlich svojí teorií v různých vědeckých dílech zveřejněnou.
Frohlichova hypotéza není příliš akceptována ani
fyziky, ani biofyziky, stačí nahlédnout do Čs. časopisu pro fyziku (citaci v
případě potřeby doplním). Především jí chybí spolehlivá experimentální
verifikace.
Vaše informace o nemožnosti kontroly homeopatického
léku není zcela pravdivá. Magnetický impulsem o indukci min. 2,5 Tesla v trvání 40 -
80 fs a prodlevě přibližně 0,1 ps bude homeopatický lék emitovat modulované
signály sinusového tvaru s vlnovou délkou 18 - 52 um.
Z uvedeného vyplývá, že je možné na dobu nejméně
5 ps vyvolat v homeopatickém léku koherentní kmity jader jejichž analýzou lze
rozeznat ředění i druh. Zároveň Vám takové měření podá důkaz , že kmity
vykazují elektromagnetickou emisi.
To je tvrzení, které vyžaduje odkaz na příslušnou
vědeckou práci a především je třeba dokázat, že to co v roztoku nemůže být
fyzicky přítomno (tj. homeopatická účinná látka) může emitovat nějaké
záření. Stejně tak je nutno vyloučit, že jde o případný signál tzv.
sonochemických (kavitačních) produktů vznikajících při tzv. potencování léku. A
jak je to s onou emisí bez budicích impulsů magnetického pole (?, nejde spíše o
radiofrekvenční impulsy) aplikované na látku umístěnou v silném magnetickém poli)?
Podobného systému se mimo jiné využívá u moderních
EMG přístrojů. Magnetický impuls vytvoří destabilizaci neuronů a speciální
zařízení pak měří dobu potřebnou k navrácení do původního stavu. Dostáváte
tak relativně jednoduchou cestou informace o různých zpožděních.
Hovoříte o elektromyografii? O neuronech nebo o axonech
(neuritech) neuronů?
K Vaši otázce o vzdělání a praktických
zkušenostech Vám sděluji, že toto považuji za soukromí, které Vám nemusím
sdělovat.
To jistě nemusíte, ale já jsem se Vám prostřednictvím
informací obsažených v mé www stránce představil a byla by na místě jistá
reciprocita, zejména má-li tato naše polemika veřejný charakter. Jde i o usnadnění
vzájemné komunikace, protože jinak budu diskutovat s člověkem, který v daných
souvislostech např. má či nemá jisté znalosti z fyzikální chemie, biofyziky a pod.
Na závěr Vám poskytnu také jedno doporučení.
Výzkum mechanismů kooperace je nový včetně Frohlichovy teorie. Tento výzkum je
obecně uznávaný. Zkuste se s ním seznámit. Třeba pochopíte jak léčí doktor
Jonáš.
O to se jistě mohu pokusit, ale obávám se, že moje
dosavadní pochopení oněch léčebných metod tím nijak ovlivněno nebude, zejména
pokud se týče homoepatie a jejích odrůd, včetně testování homeopatik a nosod. A to
jsme si ještě neřekli nic o tzv. kinesiologii, která je v Institutu dr. Jonáše
rovněž praktikována..
S pozdravem V.
Mornstein |