Herman de Tollenaere, Leiden, The Netherlands:

Výuka teozofie a antropozofie v Asii, Americe a v Evropě

Předneseno na 2.Světové konferenci skeptiků v Heidelbergu 24.7.98

Přednáška je stručnou informací o výuce teozofie na základních školách i univerzitách. Nebudu se zabývat rolí, jakou hraje teozofie a teozofií ovlivněná hnutí (např. Scientologie, Landmark Education nebo Insight Seminars) ve společnosti.

Nejprve něco o teozofech. Ti věří, že brzy začne Nový věk Vodnáře, možná už v r. 2000, možná o něco dříve nebo později, věří v existenci nadpřirozených bytostí na planetách, v existenci duchovní energie, aury a čaker, zabývají se astrologií, proutkařením i okultní chemií, jasnozřivě jsou schopni pozorovat atomy v hmotě, věří, že jsou schopni vrátit slepému zrak pomocí paranormálních sil, zato moderní medicínu odmítají a stavějí se proti očkování.
Od počátku se teozofové snažili vštípit tyto a podobné paranormální a pavědecké představy následující generaci, a proto zakládali systematicky jak základní školy, tak i vyšší školské stupně.
Zakladateli Teozofické společnosti byli plukovník Henry Olcott a Helena Blavatská, kteří vyšli z řad spiritistů. Ten kvetl ve druhé polovině minulého století, ale existuje do dneška. Na internetové stránce spiritistů je uvedena jeho stručná charakteristika: Spiritizmus je náboženstvím, vědou i filozofií. Jeho základní ideou je víra v možnost kontaktu s duchy zemřelých. Zakladatelem tohoto hnutí byly v r. 1848 sestry Foxovy v USA, které údajně slyšely klepání a jiné zvuky, kterými se duchové ohlašovali. Sestrám se ihned dostalo široké publicity, mezi jiným vystupovaly aktivně v cirkuse Barnum a Bailey. Po mnoha letech se sice sestry přiznaly k podvodu - pod sukní tahaly za provázek s gumovou koulí na konci, ale v té době již bylo spiritistické hnutí tak rozšířené, že je nebylo možno zastavit.
Teozofie, vzešlá ze spiritizmu, byla založena v r.1875. Zpočátku se její zakladatelé často odvolávali na magické představy starých Egypťanů a tvrdili, že jejich učení je syntézou všech náboženství a všech věd. V r.1891 se dostala do vedení teozofické společnosti Annie Besantová, která záhy, v r.1893, odešla do Indie, kde se inspirovala buddhistickými i hinduistickými představami. V Indii zůstala až do konce svého života. Teozofická společnost měla a má stále zřetelnou hierarchickou strukturu. Generální sekretář udržuje spojení se zemřelou paní Besantovou a jejím prostřednictvím s Mistry Moudrosti, což jsou nadpřirozené bytosti, nadlidé, kteří mají sídlit hlavně v Himaláji. Annie Besantová získala věrné stoupence a členy v mnhoha zemích. Patřil k nim např. i Džavaharlal Nehrú.
Teozofové postupně zakládali školy, především v Indii, Indonézii a na Ceylonu, ale také v Australii i v Evropě. V Holandsku vznikla známá "Pythagorejská škola", v Edinburgu ve Skotsku "Škola Krále Arthura". V Indii založila A.Besantové první vyšší školu, "Ústřední hinduistickou kolej", v Benaresu v r.1898. Plukovník Olcott označil tuto školu za "domov pro každého hinduistického chlapce", který byl dosud vystaven vlivu "cizích misionářů a skeptických učitelů". Také britský guvernér, Lord George Hamilton, považoval tuto školu za dobré antidotum proti sekulární výchově. Tato kolej existuje dodnes a je to jedná z mála univerzit, kde lze studovat astrologii.
V r.1918 oznámila A.Besantová založení "Teozofické výukové asociace" a koleje "Teachers^, College" v USA. Kurzy obsahovaly astrologii, okultní vědy, vlastní výklad složení hmoty a éteru i vědecké jasnozření. Jeden z učitelů napsal: "Všichni učitelé musí mít schopnost jasnozření, to bude absolutní podmínkou pro zastávání funkce." Tato schopnost se ale podle Leadbeatera bude vyžadovat pro učitele teprve od r.2763. Podle Besantové jsou požadavky na ideálního teozofického učitele daleko vyšší než na běžné vysokoškolské koleji.
V Indonézii teozofové založili školu pro učitele, nazvanou "Goenoeng Sati", a to v Jakartě v r.1913. V r.1918 jí dala vláda stejný status jako školám státním. Prvních 132 absolventů vyšlo v r.1932.
Další školy zakládali holandští teozofové ve východní Indii pod názvem "Ardjeona". V "síni hrdinů" těchto škol visely vždy portréty Blavatské, Olcotta, Leadbeatera a Besantové. V r.1932 existovalo již 5 takových škol v Jakartě, dvě v Bandungu, a další na různých místech oblasti.
Vývoj tohoto školství však nebyl vždy bezproblémový, výuka byla příliš autoritativní, a proto se např. v r.1919 vzbouřili a stávkovali studenti vzdělávací školy pro učitele Goenoeng Sari v Jakartě. Ještě rozsáhlejší byla studentská rebelie proti teozofii v r. 1924. Studenti protestovali proti způsobu výuky a také proti prodávání amuletů. Teozofii tehdy hájil zásadově časopis "Neratja", ovládaný teozofy. Obhajoval jak víru v účinnost amuletů tak i v účinnost proutku a jasnozření.
V Evropě šel vývoj podobným směrem, jen pod jinou vlajkou: teozofii nahradila antropozofie, založená Rudolfem Steinerem, a školy se nazývaly školami waldorfskými. První z nich totiž Steiner založil ve Stuttgartě v r.1919 pro společnost na výrobu cigaret Waldorf Astoria. Charakter těchto škol se od doby jejich vzniku nezměnil a vypadá často tak, jak jej popisují v současně době rodiče žáků waldorfské školy (http://www.dandugan.com/waldorf/): "Ve třídě jsem viděla celou školní tabuli pokrytou astrologickými znameními a symboly a spojením planet se sluncem a měsícem. Žáci dostávali učebnice astrologie a byli přesvědčováni, že astrologie je platnou vědou, nikoli historickou kuriozitou a fetišem pro některé současníky."
Jiným znakem waldorfských škol je tzv. rasová etnografie. Uvedu příklad, opět z Holandska. Edwin Keulen, vedoucí redaktor vzdělávajícího deníku "Trouw", někdejší žák waldorfské školy, napsal 4.2.1998 v článku, nazvaném "Má výchova k rasismu", toto: "Nedávno jsem objevil svůj někdejší školní sešit, nadepsaný Rasová etnografie a geografie, z doby, kdy mi bylo 13 let. Na první stránku jsem si tehdy musil zapsat, že všechny rasy pocházejí z primitivních lidí, kteří žili před deseti tisíci lety v centrálním kontinentu v Atlantidě, ale kteří sami zahynuli, protože "zneužívali božskou moudrost". Na dně moře lze dnes najít zbytky tohoto kontinentu jako dlouhé, rozsáhlé skalisko.... Od těchto prvotních lidí vznikly jižní rasy, kterým zčernala kůže pod vlivem přírodních sil země a slunce. Pokud jde o severní rasy, u těch byly vnitřní síly světla silnější, a proto zůstali bílí. Vývoj ras se zastavil na různém stupni jejich vývoje od dětství do dospělosti." Následovala klasifikace, podle které odpovídá černá rasa dětskému stupni vývoje, hnědá rasa čtvrnáctému roku, zatímco zástupce bílých lze najít ve všech věkových kategoriích.
Podle jiné antropozofické učebnice odpovídá každé rase jiná část lidského těla: Smysly a mozek mají vazbu k bílé rase, metabolizmus k černé. Dále se píše: "Všichni černoši si zuchovávají dětský výraz na svých tvářích po dlouhou dobu. Rty jsou beztvaré a tlusté, nos poněkud plochý a nedostatečně vyvinutý... Černošské příběhy, jejich pohled na svět a jeho stvoření, to vše má v sobě něco dětského. Ve své dětské prostotě pak uctívají své bohy."
V Keulenově třídě nebylo ani jedno neevropské dítě. Obvykle totiž do waldorfských škol posílají své děti lidé vlivnější, s vyšším vzděláním. Keulen se ptá: "Jak se mohli odvážit indoktrinovat mne tímto způsobem? Jak je možné, že takovou výchovu nazarazila státní státní inspekce? Je neuvěřitelné, že antropozofové tyto názory zastávají dodnes."
Podobně okultní charakter má i výuka tzv. biodynamického zemědělství, které je rovněž součástí antropozofie. V Holandsku existuje dokonce speciální škola, nazvaná "Warmonderhof skoel", kterou antropozofové uznávají jako jedinou skutečnou školu pro výuku biodynamického zemědělství. Její kurikulum se skládá z 50% z výuky zemědělství, z 10% z výuky antropozofie a z 6% z biologie, zřejmě Steinerovy. Na internetové stránce antropozofů najdeme, že kurikulum obsahuje přednášky o kruzích v obilí, o komunikaci se stromy, o mexické výchově (Carlos Castaneda) a pod. Pro zemědělskou praxi se potom doporučuje používat různé homeopatické prostředky. Stromy jsou ovládány různými duchy. Podle jedné antropozofické učebnice: "Každá fyzická skupina stromů má své neviditelné vyšší Já, Dryádu. (Slovo Dryáda je odvozeno z latinského "drias" = duch stromu). Mezi Dryádami a duchem člověka existuje vazba, proto jsou Dryády pohyblivé. Dryády nejsou ani mužského ani ženského pohlaví. Jsou schopny štěpit se, ale jejich jednotlivé části mají stále stejné vlastnosti a znalosti jako původní celek. Navzájem Dryády komunikují pomocí vibrací. K vyvolání takové vibrace stačí vyslovit slovo Dryáda. Když voláme na stromy jménem jejich duchů, jsou si toho vždy vědomy."
Bohužel, tyto představy sdílí např. i princezna Irena, sestra holandské královny. Nakladatelství Findhorn publikovalo nedávno její knihu "Dialog s přírodou", ve které se princezna přiznává, že se učila hovořit se stromy. Také její šlechtický kolega, waleský princ Charles, nerozmlouvá jen s Camillou Parker- Bowlesovou, ale také se stromy. Podobně i scientologové nabízejí, že vás naučí mluvit se stromy a také se zvířaty v zoo, pokud jim řádně zaplatíte.
Také četné jiné skupiny, blízké antropozofům, zakládají nebo se alespoň snaží zakládat vlastní základní i vyšší školy. V Holandsku např. existují "iatrozofisté". Zastánci tohoto "učení" tvrdí, že jsou schopni léčit rakovinu, pokud bude jejich pacient jíst trávu a hrát na piano. Jiná holandská skupina, Lectorium Rosicrucianum, rovněž výhonek teozofické společnosti, měla v r.1996 tři vlastní základní školy. Jiným příkladem je sekta "Univerzální a triumfující Církev", která založila školu "Montessori International" (ve skutečnosti však nemá nic společného s řádným montessoriovským školstvím).
Rovněž v USA existuje kromě stovky základních waldorfských škol "Univerzita vědy a filozofie". Na ní se studenti dozvídají, že mikrovlnné trouby a jiné podobné přístroje vyvolávají rakovinu, že antisemitské "Protokoly sionských mudrců" nejsou podvrženy, ale že jsou pravdivé, a že např. Marlo Morganová skutečně prožívala duchovní paranormální kontakty s australskými domorodci.
Ve většině států jsou waldorfské školy soukromé, ale v některých zemích jsou takové školy, vycházející z teozofie, financovány (přímo nebo nepřímo) stejným způsobem jako školy státní. V USA jsou cestou k získání veřejných prostředků pro waldorfské školy tzv. "charter schools".
V současné době existuje v Holandsku také "Společnost pro efektivní a afektivní vyučování", kterou podporují mnozí veřejní činitelé i státní byrokrati. Tato společstno chce docílit pomocí neurolingvistického programováni, aby byly děti ve škole především šťastné, vyučuje se astrologie, mluví se o čakrách, objevují se opět prvky egyptského mysticizmu.
Egyptem jsem svou přednášku začal. Podobně jako kdysi Annie Besantová, tak i dnešní členové "Společnosti pro efektivní a afektivní vzdělávání" tvrdí, že jejich návrhy umožňují vyšší úroveň vzdělání než jakou dovoluje běžný školský systém. Na rozdíl od minulého století šíří své názory moderně, mohutnou verbální reklamou v médiích, a provolávají hesla o "super-učení".
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že v současné době má teozofie a její výhonky v celém světě daleko větší vliv na výchovu mládeže, než se obecně soudí. V dnešní přednášce jsem se mohl zmínit jen o jednom aspektu teozofie, o systematicky organizované školní výuce jejího okultního učení. Je ovšem zapotřebí, podrobit teozofii a z něho vzešlá hnutí podrobnější a širší kritické analýze a zhodnotit příčiny vzniku a vývoje uvedených okultních systémů i jejich vliv na současnou společnost.
(Údaje, uvedené v této přednášce, jsou čerpány především z mé knihy "The Politics of Divine Wisdom. Theosophy and labour, national and women´s movements in Indonesia and South Asia, 1875-1947. Uitgeverij Katholieke Universiteit Nijmegen, 1996.)

Upravený překlad: J.Heřt