SUMMA SUMMARUM
aneb pár novinek z vědy a pavědy

28. května 1998

A přece se točí!

Na dubnovém meetingu APS přednesl Rod Clark z Lawrence Berkeley National Laboratory (LBNL)příspěvek s názvem "Magnetická rotace jádra". Populární shrnutí této práce přinesly i AIP Physics News ze 13. května.

Proč by se dokonalá koule nemohla točit? V kvantové mechanice to však nejde. Představte si dokonale kulatou, bílou kouli, rotující na černém pozadí. Také nepoznáte zda se točí. Stejně tak se mělo za to, že kulově symetrická atomová jádra nemohou rotovat. K tomu je třeba narušení kulové symetrie.

V roce 1986 však fyzikové objevili, že některá atomová jádra mají zdeformovaný elipsoidní tvar, jako míč na rugby, s poměrem os 2:1. Tato jádra, tzv. superdeformovaná jádra, mají velice vysoký angulární moment a rotují s frekvencí okolo tisíce miliard miliard otáček za sekundu. Při rotaci vyzařují gama záření, což má za následek ztrátu energie a zbrždění rotace. Celková deexcitace trvá přibližně pouhou miliardtinu sekundy, za tuto dobu se však jádro stačí otočit vícekrát kolem své osy než stačila Zeměkoule za celou dobu své existence.

Počátkem devadesátých let se zjistilo, že i jádra, která se považovala za dokonale sféricky symetrická jako Pb198, vyzařují obdobné gama sekvence. Jak je to však možné? Německý fyzik Stefan Frauendor z FZ-Rossendorf, přišel s vysvětlením, že gama pochází z rotace pouze několika protonů a neutronů. V případě Pb198 se jedná o 2 protony a 4 neutrony, které obíhají kolem "jádra" sestávajícího ze zbylých 192 nukleonů. Frauendorovým předpovědím odpovídají výsledky pokusů nedávno provedených v LBNL.

Stále však zůstávalo nezodpovězeno, proč se jeví tento mechanismus jako rotace. Frauendor upřesnil svoje vysvětlení na základě analogie se smyčkou, kterou prochází proud a vytváří se tak magnetické pole (elektromagnet). Podobně vnitřní pohyb protonů a neutronů vytváří magnetický dipól. Odtud název "Magnetická rotace jádra".

Diskuse o tom, zda tato teorie skutečně vysvětluje pozorované gama sekvence u symetrických jader obdobné sekvencím jader superdeformovaných pokračuje. Možná se ještě dočkáme jiných vysvětlení.

Clark, R.: Magnetic Rotation of Nuclei, Session D12, APS April Meeting (1998).
MAGNETIC ROTATION OF NUCLEI,Physics News 371, May 13, 1998

Proton a antiproton mají stejnou hmotnost

Že proton a antiproton mají stejnou hmotnost není, pravda, příliš překvapující zjištění. Naopak, tak tomu má samozřejmě být. Jedna věc je však teorie a druhá je experimentální důkaz. A vážit elementární částice není zrovna nejjednodušší úkol.

Harvardští fyzici Gerald Gabrielse a Anton Khabbaz spolu se svými spolupracovníky z Bonnu a Seoulu to dokázali s přesností na jednu desetimiliardtinu. Porovnání bylo provedeno tak, že k protonu byly přidány dva elektrony, čímž byl vytvořen záporný vodíkový ion a spolu se záporným antiprotonem je nechali společně obíhat okolo iontové pasti v silném magnetickém poli. Byly změřeny jejich vlastní frekvence. Poté co byla provedena korekce hmotnosti vodíkového iontu (přičemž poměr hmotnosti elektronu a protonu je dobře znám) a korekce na vazební energii vodíku (vazební energie představuje změnu v klidové hmotnosti) byly výsledné vlastní frekvence porovnány. Velké přesnosti je dosaženo hlavně díky tomu, že jsou při tomto návrhu experimentu srovnávány částice stejného náboje.

Tento experiment je zatím nejpřesnější experimentální potvrzení tzv. CPT teorému (z anglického charge conjugation, parity inversion, time reversal, tedy konjugace náboje, inverze parity, časová reverze), který říká, že není fyzikálních rozdílů mezi částicí a antičásticí pohybující se zpět v čase.

Tyto výsledky budou prezentovány v pátek 28. května na setkání divize APS pro atomovou, molekulární a optickou fyziku.

Khabbaz, A. et. al: Two Ions Simultaneously Trapped to Measure the Antiproton Charge-to-Mass Ratio, DAMOP Meeting, 1998.
PROTONS AND ANTIPROTONS HAVE THE SAME MASS, Physics News 372, May 20, 1998

Kdo užívá alternativní medicínu

Journal of the American Medical Association (JAMA) přináší ve svém posledním vydání z 20. května výsledky průzkumu provedeného lékařskou fakultou Standfordské univerzity pod vedením Johna A. Astina. Studie provedená na vzorku 1 035 osob náhodně vybraných na celém území USA, se snaží sestavit demografický obraz příznivců alternativní medicíny a objasnit důvody jejího užívání.

Respondenti nejdříve odpovídali na otázku, jakými zdravotními potížemi trpěli v minulém roce. Mezi nejčastější odpovědi patřily - bolesti zad, alergie, pohmožděniny a natažené svaly, zažívací problémy a dýchací potíže spolu s pneumonií a infekčním onemocněním dýchacích cest. 40% respondentů užilo v minulém roce některou z alternativních metod. Nejčastějšími metodami byly - chiropraktická péče, změna diety, pohyb, cvičení a relaxace. Např. u bolestí hlavy byla chiropraktická léčba použita v polovině případů, z ostatních metod pak akupunktura, homeopatie, velké dávky vitamínů, spirituální léčitelství, diety, relaxace, masáže, psychoterapie a muzikoterapie.

Nebyly zaznamenány rozdíly preferencí s ohledem na pohlaví, rasu nebo výši příjmů. Studie dále ukázala, že negativní zkušenosti s klasickou medicínou nehrály při volbě alternativních metod významnější roli. Pouze 4,4% respondentů jednoznačně upřednostňovalo alternativní metody, většina z těchto osob měla právě špatné zkušenosti s klasickou medicínou. Větší přízeň alternativním metodám byla zaznamenána u osob s vyšším vzděláním. Jako hlavní důvody byly uváděny vlastní životní orientace a světonázor.

JAMA, vol. 279, no. 19, str. 1548-1553, (1998). abstrakt

Když ne fůze, aspoň torze

Hal Fox, šéfredaktor časopisu Journal of New Energy se v úvodníku jarního vydání pohoršuje nad pozastavením státní podpory výzkumu studené fůze avšak naštěstí je tu teorie torzních polí, ruského badatele Anatolyje Akimova. I když i u této převratné teorie možná Amerika propásne jedinečnou šanci. Bohužel v tomto oboru již za Ruskem pokulhává.

Dva články na toto téma pak přináší uvnitř čísla, takže americký čtenář bude alespoň s nejnovějšími pokroky seznámen. A nejsou to zjištění ledasjaká! Akimovovi se podařilo experimentálně dokázat nadsvětelnou rychlost torzních polí. Další poznatky oficiální fyziky jsou ohroženy. Nových poznatků je magicky právě sedm: (1) nebyl žádný Velký třesk, (2) informace mohou být předávány rychlostí větší než rychlost světla, (3) je možné uskutečnit nízkoenergetické nukleární reakce, (4) základní stav vodíku není nejnižší stav, (5) energii lze získávat z prostoru a to kdekoliv, (6) bude nalezena náhrada éteru a (7) věda se konečně chopí dosud ignorovaných témat.

Máme se na co těšit.

An International Journal of New Energy Systems Vol 2, Num. 3 & 4, Spring 1998, ISSN 1086-8259

Jenom krátce

Moratorium uvalené v roce 1995 Evropským patentovacím úřadem (EPO) na patentování rostlin a zvířat bude pravděpodobně na základě rozhodnutí Evropského parlamentu z minulého týdne ukončeno.

Americký patentovací úřad (PTO) se naopak domnívá, že je oprávněn zastavit udělování patentů, na základě morálních důvodů, na metody sloužící k přípravě zvířecích - lidských chimér. Těmi se rozumí např. zvířata nesoucí jisté lidské geny sloužící k získání orgánů určených k transplantaci.

Podle průzkumu provedeného agenturou SOFRES na zakázku francouzské vlády, má věda v očích francouzské mládeže dobré image. Ze 404 respondentů ve věku 18 až 30 let považovalo 78% kariéru vědce za přitažlivou a 91% se domnívá, že povolání vědce přináší vyšší společenské postavení a pracovní uspokojení. Nicméně 1/3 si myslí, že jsou vědci špatně placeni a naprostá většina dotázaných mladých francouzů si přeje, aby byla věda ochráněna před úspornými opatřeními. Jak by takový průzkum dopadl u nás?

V červnu proběhne ve washingtonských budovách Nejvyššího soudu a Kongresu vymítání ďábla. David Gossack, mluvčí skupiny politických aktivistů Citizens Justice Programs, připouští, že si sice není stoprocentně jist tím, že za "špinavostmi" dějícími se ve Washingtonu stojí nadpřirozené síly, ale skupina to s exorcismem přece jenom zkusí. Vymítat bude španělský exorcista Baron Deacon. Možná by se pak měl stavit i v Praze.

Výzva

Sledujete někdo dění v biologii či jiných vědách a máte alespoň trochu času a chuti se o novinky podělit? Ozvěte se!