Návrat do rubriky Occamova břitvaČASOPIS VESMÍR REAGUJE NA OCCAMOVU BŘITVU

 


Dobry vecir - ozyvam se po nejake dobe, protoze na webove strance Vesmiru se konecne objevila cela hertovska diskuse, takze prosim, abyste v ramci Occamovy britvy uverejnil odkaz. Dale posilam svou kratickou reakci (attachment MS Word 6.0) na Hertovu polemiku, je to opravdu naposled, co se k tomu vyjadruju. Rad bych, abyste ji zverejnil, a to bez vasich vlastnich poznamek vkladanych do meho textu, coz ustavicne provadite tomu nestasnemu homeopatovi.

Zdravi J. Zrzavy

Anti-Heřt podruhé a naposled

 Když se člověk podívá na polemiky o homeopatii, které se vedou na stránkách AmberZinu, samozřejmě mu dojde, že polemizovat se nemá, leda pro radost, protože dosažení jakési pravdy je touto cestou nemožné; i kdyby nějaká pravda byla (aby nedošlo k omylu: na žádné alternativní metody, ani na homeopatii nevěřím). Ale přesto—jak praví Gould (Jak neměřit člověka, LN 1998), i když oponenta nejvíc naštve mlčení, přesto nelze některé jeho omyly/lži (vyberte si) nechat nekomentované, aby nezačaly žít vlastním životem.
Prof. Heřt interpretuje mou reakci na jeho udavačský pamflet jako pokus o omezení jeho práva na kritiku. Mýlí se. Ať si spánembohem kritizuje, co se mu zachce—například ať napíše kritiku Vesmíru nebo nějakého článku ve Vesmíru nebo nějakého autora a otiskne to ve Vesmíru nebo v Akademickém bulletinu nebo v novinách: v tomto mu nikdo nebude bránit a dokonce si myslím, že nad tím každý mávne rukou. On ovšem to, co sepsal, zaslal (domnělým) nadřízeným orgánům. Což pak není kritika, ale udání. A s udavačem se prostě nediskutuje; i kdyby třeba věcně bylo o čem, což v případě "odborných biologických názorů" prof. Heřta (jak pěkně říká P. Vachtl) prostě není. Věřte mi. Spolek Sisyfos je odpovědný za to, koho si zvolil předsedou; těžko tedy argumentovat, že jde o něčí individuální názory—Heřt se dokonce i podepsal jako předseda, aby své písemnosti dodal váhu.
Pro srovnání—svou kritiku prof. Heřta jsem neposlal ani na děkanát, ani na rektorát, ani akademickým senátům univerzity či fakulty, kde pracuje, s výzvou, aby provedly příslušná opatření, a nepodepsal jsem se dejme tomu jako předseda univerzitního senátu, což bych klidně mohl. Teprve pak by naše střetnutí bylo vskutku symetrické.

Jan Zrzavý


Jak vidno, nečinilo mi potíže nevkládat své poznámky do textu pana dr. Zrzavého. Ohledně článků "toho nešťastného homeopata", každý se může přesvědčit zde, zde a zde, že jsem panu Šimanovi nevkládal své poznámky do jeho textu, ale napsal jsem vždy pouze krátké úvodní slovo PŘED jeho textem, jeho text jsem nijak nekouskoval. Snad mi však pan dr. Zrzavý přeci jen dovolí, abych na jeho mail a některé nové příspěvky na Webu VESMÍRU zareagoval:

Předně, domnívám se, že se pan doktor Zrzavý mýlí, pokud považuje Heřtův článek "Současný, poněkud zdeformovaný Vesmír (Kritická analýza Vesmíru z let 1990-1997)" za čin udavače. Udání, jak známo, se děje tajně, za zády toho, jehož se týká. Prof. Heřt však svoji kritiku některých aspektů práce redakce Vesmíru podal zcela veřejně, otevřeně a navíc ji paralelně a současně zaslal těm, kterých se týká, tj. redakci Vesmíru. Veřejně byla tato kritika publikována např. na našem Webu, tj. v AmberZinu a později i na Webu Vesmíru. Nazvat toto udáním, jenom proto, že je tato kritika někomu nepříjemná, mi připadá poněkud nepřiměřené. To, že tato zpráva byla v první řadě adresována Vědecké a Akademické radě AV ČR, mi připadá logické - časopis VESMÍR totiž na své titulní stránce prohlašuje, že je "přírodovědeckým časopisem AV ČR". Pokud by VESMÍR vyhlásil svoji nezávislost na AV ČR, byla by situace zcela jiná. To však zatím, pokud je mi známo, neučinil. Prof. Heřt patrně přitom nemohl své názory publikovat ve Vesmíru, protože názory tohoto typu tam byly v podstatě odmítány (je to vidět např. z několika ve Vesmíru neotištěných a přitom kvalitních článků, které jsou nyní vystaveny na jeho Webu - zcela dole, bod 5).

Pokud jde o zveřejnění obsáhlejší diskuse o Heřtově materiálu na Webu Vesmíru : ano, samozřejmě je to velmi pozitivní věc. Je tam obsaženo široké spektrum názorů, od těch, které s Heřtem velmi souhlasí, až k těm, které s ním naprosto nesouhlasí (největší nesouhlas vyjadřuje patrně právě dr. Zrzavý, který se nehodlá příliš bavit o obsahové stránce, pravě kvůli (dle jeho přesvědčení) "udavačské" formě tohoto "pamfletu"). Za pozoruhodné považuji to, že nejméně 50% ohlasů od autorů či spolupracovníků Vesmíru, členů Vědecké rady apod., ne-li více, je Heřtovi nakloněno příznivě, že si v podstatě myslí něco velmi podobného. Z toho plyne, že Heřtův (byť kontroverzní) materiál není záležitostí nějakého izolovaného dogmatika, ale souzní s názory velké části vědecké obce. Šéfredaktor Ivan Havel se ve svém úvodníku v dubnovém Vesmíru opírá o citát Karla Poppera, že "Růst poznání plně závisí na existenci nesouhlasu". Nuže, co jiného projevil profesor Heřt, než takovýto nesouhlas? Nesouhlas se zaběhlými zvyky a zaběhlou, dlouholetou praxí, která se projevila v jisté jednostrannosti Vesmíru, kterou zaznamenalo nemalé množství dalších pracovníků ve vědě. Dovolím si ocitovat několik částí dopisu fyzika Vladimíra Chaloupky (také z Webu Vesmíru):

"Ahoj Vlado, i ja Te zdravim z Hradce. Tvuj rukopis pro Vesmir mi mluvi z duse ...... Ja sam jsem prestal Vesmir odebirat uz asi pred dvema lety a vratil jsem se k casopisu Veda, technika a my (!), drive Veda a technika mladezi, drive Mlady technik: podle mne v soucasne podobe je vyvazeny mezi technikou a prirodovedou, na nic si nehraje a pritom je prekvapive solidni i po odborne strance ..."
Za klicovou cast pokladam zminku o "hrani". IMH, ZN a jejich skupina post-modernich intelectualu si skutecne hraji. Jen se podivej na ty chvalozpevy co jeden o druhem pisi a publikuji na WWW i v knihach. Proti hrani jako takovemu nic nemam, ale potiz je v tom ze tato skupina si vybrala VESMIR jako sve hriste. Ty nechces mit z VESMIRu casopis filozoficky, ale co muzes delat, kdyz se Havel nebo Neubauer rozhodnou neco publikovat? Navzdory obcasne publikaci kritickych dopisu a clanku, VESMIR pusobi dojmem casopisu ktery je pod pevnou kontrolou post-modernich filozofu, kteri nekdy laskave, nekdy shovivave, nekdy ironicky poucuji vedce o tom co jsou "vedomosti dustojne vzdelance". Takovych post-modernistu je i tady spousta, ale nejsou v Scientific American. To je casopis jehoz ceskou obdobou by VESMIR mohl a mel byt. Stejne tak je to ve Physics Today, Nature, Science, ... - obcas se tam objevi neco s filosofickym nebo i s tim post-modernim nadechem, a je to dobre. Nesouhlasim s Tebou ani s Hertem ze VESMIR by mel mit vylucne prirodovecke zamereni. Veda, a spolecnost, se dost zmenila od r. 1923, kdy akademik Nemec formuloval cile VESMIRu. Kvantova mechanika a Goedeluv dukaz nam pripominaji nase limity, a dostali jsme mnoho duvodu k zpochybnovani nekritickeho pristupu k vede a technologii. Ale takove prispevky a diskuse tady jsou pod kontrolou zdraveho rozumu a solidniho, racionalniho vedeckeho pristupu. Neni myslitelne, abych se v Sci. Am. docetl:
"Ukazalo se, ze proutek reagoval predevsim na cast kabelu zapomenuteho v betonovem lozi podlahy a dale na fyzikalni zmeny vlastnosti hornin" - aniz by to bylo jak se patri prokazano, protoze kdyby to skutecne byla pravda, byl by to objev stoleti! A pokud to tedy prokazano nebylo, patri to do Vecerni Prahy, ne do VESMIRu.
Jak vidis, tak s Hertem v podstate souhlasim. Rikam "v podstate", protoze je to skeptik, a ja skeptiky moc rad nemam. Prilis snadno upadnou do opacneho extremu, a veci neprokazane vydavaji za vyloucene ci absurdni. Zda se mi ze podstatna zmena v redakcni praxi je nevyhnutelna. Nejsnadneji proveditelnou reformou by bylo, kdyby IMH prestal psat uvodnik do kazdeho cisla VESMIRu. Misto toho bych navrhoval pozadat o uvodnik "hostujici" uvodnikare, jako se to napr. dela ve Physics Today (rubrika "Reference Frame"). A samozrejme, cas od casu by "hostujicim" uvodnikarem byl IMH - mam jeho poeticky styl rad, ale co je moc to je moc. Rotujici uvodnikarstvi mezi ruznymi akademiky by navratilo perspectivu balance a diversity, misto soucasneho dojmu dominance jednoho post-moderniho vedce-basnika-filosofa.
Druhou navrhovanou casti reformy je nejaka vkusna forma sebekritiky - to je podle mne nutne. Vhodnou prilezitosti by mozna byla reakce redakce na muj clanek - pripominam ze tam navrhuji ze by se toho boje proti scientizmu snad melo nechat. Tak kdyby IMH napsal neco jako ze toho opravdu nechame, zamerime se na vedu, atd atd . Nevim - mozna ze uz je pozde, a ze tlak na personalni zmeny bude prilis silny. Ale myslim, ze pokud je nadeje, je v akcich ktere jsem naznacil."

Tolik k "heřtovské" polemice.

Pavel Vachtl

P.S.:

Dále - srpnový Vesmír zareagoval přímo na koncept "Occamovy břitvy" (možná i té naší :-)), jednak úvodníkem Ivana M. Havla, jednak článkem docenta Fialy. Docent Fiala vyjádřil pozoruhodnou myšlenku, že, cituji :

"V poslední době se někteří lidé ohánějí Occamovou břitvou tak, že to začíná být životu (vědy) nebezpečné. Břitva v rukou dogmatiků může být krajně nebezpečná, neboť se jí může zaříznout svobodný rozvoj vědy".

V návaznosti na "heřtovskou" publikační akci naší "Occamovy břitvy" se nemohu zbavit dojmu, že docent Fiala myslí také nás a možná se domnívá, že náš skromný webovský 14-tidenník je schopen něčeho takového, jako je "zaříznutí naší vědy". Opravdu může webový magazín (negativně) ovlivnit osud tisíců českých vědců? To je snad vtip! :-) Nejsou spíše naši vědci a věda ohroženi špatnou ekonomickou situací, brutálním tlakem pavědy a laxností těch, kterým je to kvůli jejich jakési "splendid isolation" uvnitř vědecké obce naprosto jedno, protože sami sebe ztotožnili s vědou jako takovou? Mám zkrátka dojem, že je docent Fiala poněkud špatně informován o tom, co touto Occamovou Břitvou chceme dokázat - pravý opak: zlepšit aspoň skromným dílem situaci naší vědy a oddálit či úplně znemožnit její skutečné "zaříznutí". Nehodláme nikomu zakazovat, aby kladl otázky a žasl, Occamova břitva pouze tvrdí, že ne všechny otázky musejí mít nutně smysl a že ne každý úžas je plodný. Prostě, že neplatí "anything goes."

Téma Fialova článku je však poněkud rozsáhlejší a náročnější, možná se k němu ještě nekdy příště vrátíme.

Váš "nejmenovaný dogmatik, ohánějící se nebezpečně Břitvou :-))"

Návrat do rubriky Occamova břitva                              UNIVERSUM - antikvariát