MENU:

ÚVOD

2.Doc.V.Hořejší: Slovo do vlastních řad

3.Dr. J.Zrzavý: Přituhuje

4. Prof.J.Heřt: Replika na "Slovo do vlastních řad" V. Hořejšího

5. Doc.V.Hořejší: odpověď na dr.Zrzavého

6. Prof. J. Heřt: odpověď na dr.Zrzavého

EDITORŮV  ÚVOD

(30. dubna 1998)

Vážený čtenáři,

představuji zde materiál, který v této podobě patrně nebude otištěn v žádném papírovém médiu, tj. ani ve Zpravodaji Sisyfos ani v časopise Vesmír, kterého se také týká (část příspěvků však ve Zpravodaji Sisyfos vyjde). Nebudu zde spekulovat o důvodech, proč tomu tak je, jsou jistě rozmanité.Jedná se o velmi důležité texty, které, jak doufám, podnítí další věcnou diskusi a komunikaci v této oblasti. Jsem připraven zveřejnit další kvalitní příspěvky, které se budou týkat diskuse o cílech Sisyfa, scientismu, koncepcí v biologii, popularizace vědy či časopisu VESMÍR, ať už budou od kohokoliv.

To nejhorší, co se v této oblasti může stát a co se, myslím, také do značné míry stalo, je vytváření rigidních, názorově homogenních skupin, kdy jejich mluvčí nevyjadřují osobní názor, ale spíše příslušnost k jakémusi "klanu". Tyto klany pak ostře filtrují informace, přicházející z vnějšku, je bráněno komunikaci a je vytvářen obraz nepřítele. Myslím, že obě strany (tj. jak Klub Sisyfos, tak jistá skupina kolem časopisu Vesmír) na této situaci mají svůj podíl.

Co tedy proběhlo: Prof. Heřt, předseda Klubu Sisyfos, napsal razantní, avšak věcnou kritiku konkrétních materiálů v časopise Vesmír (1) , která však byla pochopena druhou stranou jako pokus mocenský. Pokud je někým Sisyfos vnímán tak, jako je tomu v příspěvku dr. Zrzavého (3) , tj. homogenní agresivní téměř guerilla, pak není divu. Dr. Zrzavý však bohužel nijak programově nereagoval na věcný obsah materiálu prof. Heřta, tj. především na odborné argumenty biologické. Zde je třeba explicitně nespojovat odborné názory prof. Heřta s jeho předsednickou funkcí v Sisyfu, protože prof. Heřt napsal tuto analýzu pouze jakožto jednotlivec - odborník v oblasti medicíny a biologie a Sisyfos jako takový se nijak k této zprávě nevyjádřil. Není to ani možné, protože pouze část členů Sisyfa má potřebné biologické či biomedicínské vzdělání. Navíc, to, že v Sisyfu na tyto otázky existuje pluralita názorů, dosvědčují články (2) a (5) doc. Hořejšího, odborníka v základním imunologickém výzkumu. Nicméně přes rozdíly názorů se myslím členové klubu Sisyfos shodují v základních programových tezích, které jsou vyjmenovány na konci článku (6) , tj. v důrazné propagaci vědy a kritice pseudověd, pokud jsou vydávány za vědu. Zde nejde o nějaké jemnosti v pochopení významu slov "věda" nebo "pseudověda", ale o skutečně základní věc - věda je to, co uskutečňuje testy svých hypotéz a pseudověda či "nevěda" naopak je takový systém, který se testování vyhýbá a brání. (Nemluvím zde o záležitostech víry a náboženství nebo jiné abstraktní filosofie, které, jak se domnívám, stojí úplně mimo tuto dichotomii.) Skutečná praxe Sisyfa, navzdory některým zdánlivě militantním vyhlášením (pozn. editora: navíc zde jde o materiál brněnské pobočky Sisyfa, nikoliv o materiál české "centrály" Sisyfa), spočívá pouze ve snaze prezentovat tyto své názory v médiích a v debatách v nich (to je tedy ve skutečnosti význam teze o pronikání skeptických myšlenek do médií, které v současnosti tyto myšlenky filtrují a cenzurují, což je, bohužel, poněkud i případ časopisu Vesmír).

Já osobně (a myslím, že nebudu sám) vidím vzor skepticismu v lidech jako Carl Sagan, Karl Popper, Richard Dawkins, Bertrand Russell, Richard Feynman či Stanislav Lem, kteří kromě své hlavní vědecké nebo literární činnosti vykonali hodně i v rovině kritického racionalismu, čili skepticismu.

Celé to souvisí zřejmě s otázkou tzv. "změny paradigmatu vědy" v 20. století, což je téma na samostatnou diskusi. Můj názor je, že nové výboje vědy (teorie relativity, kvantová teorie, teorie chaosu, nerovnovážná termodynamika, molekulární biologie a genetika, kybernetika, teorie systémů, otázka základů matematiky a logiky) nijak nezpochybnily dosavadní všeobecné atributy vědecké metody a struktury vědeckého poznání. Pojmy (resp. jejich opodstatnění) jako racionalita, poznatelnost, determinismus a kauzalita nebyly vyvráceny, pouze prošly určitým vývojem a dostaly komplexnější podobu.

Předkládaná diskuse tedy obsahuje mnoho rovin a byl bych rád, kdyby jak roviny ryze odborné, tak roviny osobní a společenské byly chápány pokud možno odděleně. Uvedená problematika je i tak dost složitá a myslím, že neposkytuje příliš černobílé možnosti vysvětlení a interpretací.

Doufám, že tedy končí období  FILTRACE informací a začíná období KOMUNIKACE.

Pavel Vachtl (člen předsednictva Klubu Sisyfos)